Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Onemocnění a ošetřování Astrildů

Základem pro výskyt obtíží a infekčních onemocnění je zejména nesprávné krmení, kolísání teplot nebo stres způsobený odchytem a transportem. Ve venkovních voliérách je větší výskyt onemocnění a zejména napadení parazity. Je zde větší možnost přenosu mezi volně žijícími ptáky a astrildy. Onemocnění se zpravidla projevuje posedáváním bez zájmu s načepýřeným peřím, uzavřenýma očima a nechutenstvím. Nemocné ptáky umísťujeme do samostatné klece, pokud možno do jiné místnosti. V kleci udržujeme teplo infračervenou lampou, od níž by mělo být umístěno několik bidýlek v různé vzdálenosti, aby si pták mohl vybrat. Voda poslouží k podávání různých vitaminů či medikamentů. Podáváme snadno stravitelné (naklíčené) krmivo umístěně ve spodní části u dna klece. V důsledku infekčních chorob je nutné klec důkladně vyčistit a vydezinfikovat. Semenožraví pěvci často trpí přerostlými drápky a nečistotami kolem kloaky, které se projevují při trávicích obtížích. V době sezony je dobré vyměňovat bidýlka, odstraňovat nánosy trusu, vymývat misky na krmivo a vodu. Vždy po skončení hnízdní sezóny je nutné klec kompletně vyčistit a vydezinfikovat.

1) Ptáky, které jsme po získání udrželi 3 i 4 měsíce ve zdraví, náhle hynou. Bývají postiženi mozkovou mrtvicí např. z leknutí, ale i z příliš vyvinutého pohlavního pudu (Steinbacher).

2) Často se též vyskytují záchvaty a křeče (motolice). Po těchto opakujících se záchvatech se ptáci někdy zcela zotaví, jindy ale začnou chřadnout, až uhynou. Ziegler tvrdí, že toto onemocnění lze vyléčit silnými dávkami vitamínu B2, ovšem pokud je příčinou pouze avitaminóza B. Podle zkušeností je nutno hledat pravou příčinu jinde. Rubner přičítá tyto záchvaty působení námelů, které napadají proso i lesknici. Jiní autoři předpokládají, že postižení ptáci prodělali infekci nějakým dosud neznámým neurotropním virem. Vegerdal dal histologicky vyšetřit uhynulého samečka, který byl při koupání postižen záchvatem motolice. Byly u něho zjištěny degenerativní změny gangliových buněk v mozkové tkáni. Zároveň byl na bílých laboratorních myších proveden pokus o přenos předpokládaného infekčního agens, protože zde bylo oprávněné podezření na virové onemocněné. U bílých myší, kterým byla vstříknuta suspenze mozku uhynulého ptáka, se projevily podobné příznaky onemocnění centrálního nervstva jako u postižených ptáků.

3) Dalším častějším onemocněním je dna.

4) Nevyléčitelné jsou nemoci jater a žlučníku, které lze někdy rozeznat podle žlutých a žlutohnědých skvrn v blízkosti prsní kosti.

5) V několika posledních letech se objevilo nepříjemné parazitární onemocnění dýchacího aparátu způsobené roztočem rodu Cytodytes, které kromě vzdušných vaků, průdušek a plic může výjimečně postihnout i srdce, játra a ledviny. Projevuje se záněty postižených orgánů, které jsou podobné jako při tuberkulóze a velmi ztěžují dýchání (Sůva). Podle prof. Konráda (1974) byli tito roztoči hojně zjištěni u kanárů, méně u motýlka rudouchého a japonských chůviček. Při včasném zjištění bude možno toto onemocnění vyléčit. Nemocem lze do jisté míry předcházet všestrannou čistotou, hodnotným krmením a větráním..

Vnější paraziti. Sají krev a jsou to někteří ptačí roztoči (Dermanyssus, Cnemidocoptes). Jejich výskyt poznáme díky neklidu ptáků a častému drbání. Přes den bývají roztoči většinou schováni v záhybech a škvírách klecí. Vylézají na večer, kdy také poznáme nejlépe příznaky na ptácích. Napadené astrildy bychom měli opatrně postříkat. U nás se používá Arpali spray 1% koncentrace. Léčí se jím i vnítřní parazotózy dýchacích cest. Klec a její okolí je nutno důkladně vyčitit a vydezinfikovat.

Onemocnění dýchacích cest se rozpozná snadno podle ztíženého, namáhavého dýchání, sípání a otevřeného zobáku. Vyskytuje se případně i hlenovitý výtok z nosních dírek nebo kýchání. Může být vyvolán bakteriemi nebo plísněmi- aspergilóza z vlhkého sena a shnilého dřeva. Přenos se může uskutečnit i vodou, potravou, či kontaktem s jinými nakaženými ptáky. Může dojít až k takovému oslabení, že ptáci uhynou.

Trus je důležitým indikátorem onemocnění. Pokud je příliš tekutý a peří kolem kloaky je slepené, pták trpí průjmem, jenž mohou vyvolat bakteriální onemocnění, ale také kokcidiózy nebo invaze červů. Provádí se rozbory trusu, ale spíše u větších a dražších papoušků. Veterinární lékař doporučí vhodné léky. Průjem muže také vyvolat nadměrné zkrmování zeleného krmiva. V takovém případě přidáváme do krmiva jemně namleté dřevné (živočišné) uhlí pro ptáky a na několik dní zelené krmivo vynecháme.

U mladých samiček může dojít ke komplikacím při snášení vajec. Vajíčko zůstane ve vaječníku v případě že kloaka není dostatečně roztažená nebo pták trpí nedostatkem vápníku a vajíčko má příliš měkkou skořápku. Je při tom tlačeno tam a zpět. Samička má načepýřené peří a posedává na místě. Když ji vezmeme do ruky je břicho v okolí kloaky naběhlé, začervenalé a horké. Při měkké skořápce po prohmatání bříška se můžeme pokusit o její rozmáčknutí. V případě tvrdé skořápky to není možné. Hrozí totiž poranění vaječníků. Samičku opatrně uchopíme a do kloaky nakapeme nebo vetřeme trochu teplého (asi 40stupňů) olivového, jiného kuchyňského oleje nebo parafinu, aby bylo vajíčko kluzčí. Samičku držíme v teple a dopřejeme jí klid. V případě potřeby proceduru opakujeme nebo provedeme opatrnou masáž bříška.

Zlomeniny a různá poranění. Volně poletují astrildi mají větší pravděpodobnost výskytu zlomenin končetin. Končetinu musíme fixovat dlahou, pokud je na noze kroužek musíme ho odstranit a většinou se velmi rychle vyléčí. Zlomená křídla se fixují obinadlem k tělu v jeho přirozené poloze. Otevřené rány se většinou zahojí sami, ale je vhodná především dezinfekce. Nemocní astrildy umísťujeme do vyhřáté klece s několika bidýlky a kemítek v blízkosti dna.

Nedostatky vitaminů. Při nesprávné výživě dochází k nedostatku vitaminu A, což se projevuje slzícíma, zakalenýma očima a holou hlavou. Nedostatek vitaminu B způsobuje poruchy rovnováhy, střevní obtíže, slabosti končetin (odpočinek na břiše) a ztrátu orientace. Nedostatek vitaminu D vede ke křivici- rachitidě. V těžkých případech je možno nemocnému ptáku pipetou kapat vitaminové kapky přímo do zabáčku. Po poradě s veterinářem o vhodném dávkování.

Ztráta peří se může dostavit při odchytu, kdy pták ztratí větší množství peří v důsledku pelichání ze strachu. Špatné podmínky držení, chovu a výživy vedou k poruchám při pelichání..

Ptačí pedikúra. V zajetí chovaným ptákům zpravidla přerůstají drápy. Při přerůstání se drápky stáčejí do kroužků a pták má problém při hřadování. Může často dojít ke zranění nebo uvíznutí v pletivu. Odstranění je následující: ptáky chytíme a pevně, avšak citlivě uchopíme. Drápky odstřihneme silnějšími nůžkami nebo kleštičkami na nehty. Důležité je citlivě odhadnou místo odstřihnu, aby nedošlo k poranění. Krevní cévy jsou vidět při dobrém osvětlení, stříhá se až za prokrvenou částí drápku..