Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Chov zebřiček

15. 1. 2007
Chov Zebřiček
Potrava

Krmí se prosem, mohárem, čumízou, senegalským prosem i lesknicí. Vše jak suché, tak i naklíčené Přikrmuje se vaječnou míchanicí, zeleným krmivem i živočišnou potravou (mouční červi, čerstvé mravenčí kukly apod.). Kromě toho se může dávat vaječný piškot, bílé pečivo namočené ve vodě nebo v mléce. Poněvadž ptáci často hnízdí, potřebují stále dostatek vápna. Přestože mají velmi rády vaječnou míchanici, nesmí se jí překrmovat, protože by příliš ztloustly a nehnízdily by.

Hnízdění

Hnízdí snadno v kteroukoli roční dobu. Hnízdo staví obvykle v budce, na jejíž velikost a provedení není náročná. Některé páry hnízdí raději v kleci, jiné hnízdí spolehlivěji ve voliéře. Svatební tanec samečka je neustále provázen zpěvem. Při toku poskakují sameček i samička ze snítky na snítku, sameček prozpěvuje. Samička se pak zastaví, chvěje ocáskem, je přikrčená a sameček se s ní páří-Základ hnízda tvoří hrubší snítky, pak samec nosí seno a na výstelku kotlinky peří, vatu, srst aj. Snůška je 4 až 7 bílých vajíček, která mají slabě zelený nádech. Doba sezení 11 dnů. Mladí jsou růžoví , porostlí jemným světlým chmýřím. Za 18-20 dní vylétají z hnízda. Přebarvování začíná ve stáří 56 týdnů a je skončeno asi za 8 týdnů. V této době jsou mladí již schopni rozmnožování, které jim však nesmíme dovolit. Proto oddělíme samce od samiček. Sestavíme páry a umožníme hnízdění až ve stáří nejméně 8 měsíců, raději však 12 měsíců. Volání zní jako dětská trumpetka. Zpěv, přednášený od časných ranních hodin velmi vytrvale, je vlastně hlasité vytrubování, které může být v místnosti na obtíž. Rády se sluní, a to tak, že se přitisknou na bidélko, rozprostřou křídlo, vějířovitě rozloží ocasní pera a načepýří peří na hlavě a krku.V této poloze vydrží na sluníčku velmi dlouho. Také se rády koupou. Zebřičky byly použity při odchovu jiných druhů astrildů a amadin jako chůvy. Ve větší voliéře můžeme chovat společně dva i více párů zebřiček. Nedoporučuji, aby se do společného prostoru dávaly různobarevné mutace, protože bychom neměli záruku, že páry zůstanou seskupeny tak, jak to potřebujeme. Ve své voliéře jsem měl s jinými druhy astrildovitých pěvců také párek pestrých a bílých zebřiček. Proti mé vůli se přeskupili ptáci tak, že samec bílý šel do páru se šedou samičkou a šedý s bílou. Musel jsem proto jeden pár přemístit. Dlouholetým chovem se podařilo v roce 1921 odchovat bílé ptáky. Jejich šat je čistě bílý, zobáček korálově červený. Mladí jsou ihned po vylétnutí bílí, ale zobák je růžový, nikoli černý. Někteří ptáci mívají na hřbetě šedavé peří, obvykle se tato pírka po prvním přepelichání ztratí.Po roce 1945 k nám byly dovezeny další barevné mutace, a to skořicová, stříbrná, šrabošková, bělobřichá a stratakatá. Steiner popsal v roce 1958 novou mutaci - zebřičku světlohřbetou. Tato mutace se však nijak výrazně neupevnila. Její zbarvení je na hřbetě světle hnědé, břicho a spodní krovky ocasní má čistě+ bílé. K těmto světlým odstínům jsou všechny černé části těla, které zůstaly zachovány, velmi kontrastní. Dědičnost je dominantní, vázána na pohlaví. Štěpitelné ptáky rozeznáme od normálně zbarvených (šedých) podle čistě bílého břicha. V roce 1970 se objevila další nová mutace, zebřička černoprsá (Oppendorn, AZN1970). Sameček má černý proužek na prsou tak široký, že sahá téměř k zobáku a jen na bradě je poset drobnými bílými skvrnkami. Hnědé boky nejsou posety bílými tečkami, ale protáhle oválnými bílými pásky. Ocas není příčně páskován, ale má černé podélné pruhy, kaštanová skvrna na líci je větší a sahá přes oko až k temeni hlavy, druhý proužek od oka chybí. Letky křídelní jsou mírně šedobíle lemovány, kostřec není bílý, ale šedý. Samička má břicho bělejší, boky se slabě šedými pásky, ocas není příčně, ale podélně páskován. Tato mutace se navíc vyznačuje statnou postavou a dobrou plodností. Pravděpodobně vznikla v Německu.