Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Proč mají ptáci vyšší teplotu těla

29. 3. 2007
Průměrná teplota těla papouška je 37,8 - 39 oC. To vyvolává mnoho otázek, například : Proč je teplota ptáků vyšší, než u lidí? Jsou proto více citlivější k chladu a průvanu? Proč se mláďata sama nezahřejí a bez vnějšího zdroje tepla by uhynula? Na tyto a mnohé další otázky se vám pokusíme odpovědět.

Ptačí peří, hlavně prachové, je vynikající izolace. Při načepýření se mezi peří dostane vzduch, který ještě zvýší izolační vlastnosti. Naopak když je papouškovi horko, roztáhne křídla a obnažením neopeřených míst může vzduch odnímat přebytečné teplo, které sem z přehřátého těla přivádí síť krevních vlásečnic. Savčí tělo se může také ochlazovat pocením. Ptáci potní žlázy postrádají. Nemají ani žlázy mazové,jedinou velkou kožní žlázou je žláza kostrční. Dobře je vyvinutá hlavně u vodních ptáků, nepatrnou velikost má u holubů, papoušků či volavek, u některých druhů a skupin ptáků zcela chybí (dropi, kasuáři, emu, některé druhy papoušků a holubů). Výměšek kostrční žlázy má zásadní význam pro dobrý stav peří – zajišťuje pružnost pera, zabraňuje olamování per a promokání.Ptáci s nedokonalou nebo chybějící kostrční žlázou si peří udržují pomocí pudru, vznikajícího rozpadem prachového peří. Jde o částečky o velikosti 0,001mm. Pudr je nesmáčitelný. Pokud se např. koupe váš papoušek kakadu, zanechá po sobě na hladině vrstvu starého pudru.

Průměrná teplota ptačího těla je vyšší, než u savců a ještě výrazněji stoupá během pohybové aktivity a při pelichání. Teplota také kolísá během dne a noci a liší se také v jednotlivých částech těla.Teplota vnitřních orgánů, tzv. tělního jádra (mozek, játra, žaludek,…) kolísá jen nepatrně, zato však u orgánů tvořících tzv. tělní slupku může vykazovat značné výkyvy. Teplota těla je udržována pomocí komplexu fyziologických faktorů,např. speciálních enzymů. Pokud se teplota těla příliš sníží, pták načepýří peří. Pokud ani to nevede k zvýšení teploty, začne svalový třes, při němž se uvolňuje potřebné teplo. Chvěním svalů lze zvýšit tvorbu tepla až pětkrát oproti stavu v optimálních podmínkách. Tento způsob termoregulace je ale energeticky náročný, proto ho nelze využívat delší dobu. Ztrátám tepla zabraňuje i jiný mechanismus. V oblasti běháku je vytvořena síť jemných vlásečnic, v nichž dochází k výměně tepla. Než se krev dostane do běháku, ochladí se a předá své teplo krvi, proudící opačným směrem, do těla. Tak nedochází k úniku potřebného tepla do okolního prostředí. Pokud se organismus přehřívá, mechanismus se obrátí. Krev začne více proudit do nohou a předá přebytečné teplo do okolí. Ochlazená se vrací zpět do těla. Neopeřené části nohou a běháky tak fungují jako chladiče zbavující organismus přebytku tepla.Tento způsob zbavování se tepla je využíván i během dlouhodobých letů, kdy může produkce tepla stoupnout až na desateronásobek oproti normálu. Pokud tedy objevíte přehřátého papouška (např ve špatně seřízeném inkubátoru), bezpečný a jednoduchý způsob, jak mu pomoci, je přiložit studený obklad na nohy nebo mu je ponořit do studené vody. Ptáci používají ještě jeden způsob ochlazování – ochlazují se vypařováním vody z respiračního systému při zrychleném dýchání s otevřeným zobákem.

Řídícím centrem pro udržování stálé tělesné teploty je malá oblast mezimozku zvaná hypotalamus. Jeho funkci lze přirovnat k termostatu. Zjednodušeně řečeno se sem z tepločivých buněk dostávají informace o vnější teplotě. Na základě nich vydá hypotalamus povel k ochlazování nebo k zahřívání těla. U čerstvě vylíhlých mláďat není tento mechanismus plně funkční, a proto jsou ptáčata závislá na zahřívání, popř. ochlazování od rodičů. Při chladném počasí začíná mládě již za pět minut hledat zdroj tepla, po deseti minutách se u něj dostavuje strnulost a po dvaceti minutách zůstává nehybně ležet na zádech. Zahřátím však lze ještě takové mládě zachránit.
Může průvan přivodit papouškovi nachlazení? Papoušci ve volné přírodě musí přece odolávat větru a průvanu. U lidí je nachlazení způsobeno viry, ne průvanem. U ptáků jsou původcem infekce dýchacího ústrojí bakterie r. Chlamydophila.Léčí se vodou rozpustnými antibiotiky tetracyklinové řady, např. Amprocyklina. Přesto určitě není pro zdraví papouška prospěšné umístit jeho ubykaci či klec přímo do průvanu. Zdravý pták vydrží krátkodobý pobyt ve větru, či v průvanu bez nepříznivých následků,ale všeho moc škodí. Také sucho v bytech neprospívá ani lidem,( kteří to řeší zvlhčovačem na radiátorech), ani papouškům, pocházejícím z vlhkých tropů. Důsledkem suchého vzduchu je více respiračních onemocnění papoušků, než onemocnění vzniklých následkem průvanu.

Věříme, že tento článek pomůže chovatelům předcházet nemocem a problémům u jejich chovanců.