Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Virové onemocnění PBFD

24. 1. 2009

Papouščí nemoc zobáku a peří (PBFD) je virové onemocnění, obvykle smrtelné. Zřídka se mladý pták s klinickými příznaky samovolně uzdraví, ale obvykle umírají nakažení ptáci během 6 – 12 měsíců po diagnóze. V neobvyklých případech pták může žít až několik let s vyvinutými abnormalitami peří a zobáku.

Nemoc se snadno diagnostikuje pomocí krevního testu založeného na technologii používající DNA, který prokáže virus v krvi. PBFD zapříčiňuje abnormální růst peří. Jeden z prvních příznaků je nedostatek prachového peří. Abnormální peří může narůst již při prvním opeření mláděte a při chronické formě nemoci se deformace s každým dalším přepeřováním zvětšují. Růst perní pochvy může být zastaven, mezi perními papilami lze pozorovat krvácení, peří může mít kyjovitý vzhled, může být deformované, mít tzv. hladové proužky a stažení. Folikuly mohou přestat produkovat peří úplně. Působením virů PBFD vznikají i abnormality zobáku, včetně přerůstání, hnisání nebo jiné defekty. Avšak největší problém způsobený nemocí je potlačení imunitního systému. Většina ptáků umírá na sekundární infekci vyvolanou bakteriemi, plísněmi, chlamidiemi, prvoky nebo jinými viry. Ptačí tělo se stává neschopným se bránit proti těmto infekcím.

Když mladý pták vykazuje typické příznaky PBFD a test je pozitivní, znáte diagnózu. Pokud je test pozitivní, ale příznaky se neobjeví, měl by být test za 90 dní zopakován, protože je možné, že pták potlačil infekci a stal se proti ní imunní. Pak opakovaný druhý test bude často negativní. Pokud pták stále vypadá normálně a test je opět pozitivní, je dobré za dalších 90 dní krevní zkoušku provést potřetí, aby se ukázalo, zda pták byl schopen nemoc potlačit. Ptáci, kteří mají stále test pozitivní, jsou postižení skrytou formou infekce a nejpravděpodobněji u nich propukne v dalším období jejich života klinická forma. Dospělí ptáci, kteří vypadají normálně a mají test pozitivní, mohou mít virus v krvi přechodně a testy opakované za 90 dní budou negativní. Takoví ptáci virus nemají. Dospělí ptáci mající klinické příznaky PBFD a výsledky testu pozitivní, nepotřebují již test znovu opakovat. Tyto informace vám možná připadají zmatené, ale testy jsou interpretovány různými způsoby v závislosti na věku a kondici testovaného jedince.

A jaké je nebezpečí přenosu na ptáky, jenž přišli s nakaženým do styku? Je několik faktorů rozhodujících o tom, zda jiný pták onemocní nebo ne. Jedním z nich je množství virových částic, kterému byl pták vystaven. Jiným důležitým faktorem je věk ptáka. Mladí ptáci mají orgán zvaný Burza Fabriciova, který se nachází blízko kloaky. Je to výrůstek filtrující nakažlivé částice. Jakmile se virus dostane do burzy, může se začít replikovat a šířit do jiných tělních orgánů. Pták však musí mít bursu „otevřenou“, aby se virus mohl účinně dostat do ptačího systému. U většiny ptáků se burza zavírá mezi 18 a 30 měsíci stáří, potom bude pták proti PBFD zcela imunní. Zdá se, že ptáci onemocní nejpravděpodobněji jako mláďata a juvenilní jedinci. Starší, dospělí ptáci, u nichž se projeví klinické příznaky, byli nejspíše nakaženi jako mláďata a měli utajenou (latentní) formu infekce. Ze všeho vyplývá, že pokud je váš ptačí přítel starší než 3 roky, je celkem bezpečný před napadením touto smrtelnou nemocí.

Mnoho mladých ptáků vystavených působení virů je schopno přemoci infekci a stane se imunní. V podstatě budou přirozeně vakcinováni. Je to podobné tomu, když dítě onemocní spalničkami. Jakmile u nemoci proběhne její cyklus, dítě je vůči ní po zbytek života odolné.

Inkubační doba PBFD závisí na několika okolnostech – na věku ptáka vystavenému působení virů, množství virů, kterému je papoušek vystaven a celkový zdravotní stav ptáka. Z experimentů vyplývá, že minimální inkubační doba je 21 až 25 dní, maximální doba inkubace může být měsíce až roky. Přenos je možný skrz ústní, kloakální a dýchací dutinu. Virus je rozšiřován v trusu, na kapénkách a perním prachu. To znamená, že místnost, kde se nachází nemocný pták, je obvykle plná virových částic, jež mohou nakazit další ptáky. Virus se může také přenášet ve vejcích. Lék na tuto nemoc zatím není. Nejlepší je nemoci předejít, např. používáním různých zařízení čistících vzduch jako jsou ionizátory, které přímo zabíjejí nebezpečné původce nemocí obsažené ve vzduchu. Jak už bylo zmíněno v úvodu, ve vzácných případech se nemocný pták uzdraví, ale většinou je nemoc smrtelná. Péče o nemocného ptáka spočívá v nutriční podpoře, léčení sekundárních infekcí, minimalizaci stresu a poskytnutí zdravého prostředí. Pták by neměl být v blízkosti jiných, obzvláště mladých ptáků. Doufáme, že po přečtení tohoto článku se vám pravidla karantény přestanou zdát zbytečně přísná.